Nový klient / Objednat bez registrace
Prosíme vyplňte objednávkový formulář. Obratem se s Vámi spojíme a domluvíme Vám vhodný termín.
ROZHOVOR se Soňou a Michalem z Running2: Běh nám pročišťuje hlavu a udržuje kondici
Se Soňou Kotulkovou a Michalem Hrabcem jsme se potkali při jedné z jejich pravidelných návštěv fyzioterapie u nás na klinice. Je to pár jak z běžecké pohádky... Seznámili se na pražském půlmaratonu a od té doby spolu doslova a do písmene probíhají životem. Oba dva pracují jako redaktoři, a tak není divu, že si založili blog Running2, kam píší své tipy a postřehy z běžeckého života.
Soňo a Michale, můžete se nám představit?
S: Jsem běžkyně tělem i duší, pracuji jako redaktorka. Běhat jsem začala před čtyřmi lety, když jsem o tom měla napsat článek. První hodinu jsem měla s trenérkou, která mi řekla, jak na to a od té doby jsem tomu propadla. Běh mi změnil život. Ve všem.
M: Jmenuji se Michal a jsem běžec... Kromě toho píšeme se Soňou blog, jsem šéfredaktorem webu Run magazín a IT konzultantem.
Blíží se váš srdcový závod, na kterém jste se před 3 lety seznámili. Jak se na něj připravujete?
S: Dvacet jedna kilometrů je moje oblíbená vzdálenost a běží se Prahou, která je nádherná. Letos ale závod bude ještě zajímavější, protože na něm chystáme svoji běžeckou svatbu, takže trošku jinak, než normálně.
M: Sportisimo pražský půlmaraton je pro mě vždycky zážitek, vnímám ho jako společenskou akci, kde se potkám se spoustou kamarádů. Letos je to trošku jiné, je to ještě víc společenské a tak místo obvyklého navyšování objemů se soustředím na věci kolem zajištění místa pro svatbu, domluvení všech formalit a při tom se snažím dostat se do formy po línější zimě.
Kde se zrodila myšlenka, že začnete běhat, a jaké byly vaše začátky?
S: Jak už jsem psala, mohl za to článek do časopisu, kde jsem tenkrát pracovala a taky trenérka Dana a kurzy běhání pro ženy Jdu běhat, kam chodím dodnes a trénuji pod vedením profesionálů.
M: Běhám od dětství, do puberty jsem závodil v běhu na kolech a v plavání. Jenže pak jsem toho nechal a váha šla nahoru, až jsem se dostal na 120 kilo. Před 7 lety mi běhání a hlídání si stravy pomohlo shodit 30 kilo. Protože jdu do všeho naplno, první týdny byly těžké, než jsem si uvědomil, že musím zvolnit. Pak už to šlo celkem rychle.
Více jak 2 roky vedete blog Running2, který je nabitý běžeckými tipy a zkušenostmi. Kdo přišel s nápadem vrhnout se do světa blogování?
S: My s Michalem máme dost podobný pohled na věc, takže to přišlo společně. Oba rádi píšeme, a tak jsme se potřebovali „vypsat" z našich dojmů a zkušeností s běháním....
M: Nahlas to řekla Soňa, ale ten nápad nebyl úplně spontánní, oba jsme chtěli psát o běhání a ani jeden jsme k tomu neměli dost prostoru. Tak to Soňa jednoho krásného dne navrhla a do měsíce jsme měli blog připravený i s první dávkou asi 20 článků.
V dnešní době je běhání velice trendy a často se pojí s různými výživovými směry. Myslím tím třeba vegetariánství, paleo nebo vitariánství. Jak moc je pro vás životospráva důležitá a co jíte?
S: Mám velkou výhodu, že jsem nikdy nemusela svoji váhu řešit. Můžu jíst cokoliv a neztloustnu. Vždy jsem to brala jako normální věc, ale teď vidím, jaký je to dar. Jím ale zdravě a pestře, protože moje tělo funguje tak, jak kvalitní pohon do něho natankuji.
M: Pro mě je to velké téma. Když se zapomenu, nejím zrovna zdravě a hned je to znát na váze i výkonech. Proto jsme se rozhodl omezit všechny vysokozpracované cukry a přejít na nízkosacharidovou stravu, která mému tělu perfektně vyhovuje. Jenže to nemusí sedět každému. Moje tělo velmi dobře spaluje tuky, ale s cukry má problémy, jiní lidé mají problém zpracovat živočišnou stravu a jiní naopak rostlinnou. Neexistuje univerzální návod, jak se stravovat. Každý by měl najít tu svoji cestu k zdravé stravě, to nejdůležitější je vybírat si kvalitní potraviny a jíst střídmě.
Oba dva pracujete jako redaktoři. Kdy a jak často si uděláte čas na běhání?
S: Právě proto, že skoro celý den píšu, potřebuji běhání k pročištění hlavy a k udržování kondice. Naštěstí si svůj čas sama můžu řídit, takže to není tak těžké. Navíc hodně s Michalem běháme společně, takže jsme i po práci spolu.
M: Někdy je to opravdu těžké, ale absolutní minimum je 3x týdně hodina běhu, na to se zkrátka čas najít musí. Běžně je to 4x týdně a když máme štěstí pak ten správný tréninkový týden je 5x týdně běh, k tomu nějaké doplňkové cvičení a jeden den relax.
Pochlubte se, jaké jsou vaše největší běžecké úspěchy.
S: Asi uběhnutý maraton a také horské závody ve velmi těžkých podmínkách. Pro mne je ale úspěch vždy, když překonám sebe sama.
M: Je to SkyMaraton v Krkonoších, 52 km v horách za 7 a půl hodiny. Věřím, že čas ještě překonám.
S aktivním pohybem jde ruku v ruce regenerace a zasloužený odpočinek. Jak a kde vy dobíjíte energii?
S: Vím, že odpočinek je pro tělo velmi důležitý a také kompenzace. Vsázím na masáže, saunu a vířivku. Ráda se ale také svěřuji do rukou odborníků, kteří mi pomáhají běhat zdravě a být po běhání zdravá, takže návštěvy fyzioterapie jsou velmi důležitou součástí regenerace. A když je někdo ještě takový odborník, jako je Ivo Peřina od vás z Asklepionu, je úspěch zaručen.
M: Regenerace je jednou z nejdůležitějších částí tréninku. Sauna, plavání, poklidná projížďka na kole, to dokáže pěkně nabít. Běžci navíc musí kompenzovat jednostrannou zátěž z běhu, proto je dobré zaměřit se při odpočinku na kompenzační cvičení. U mě jsme třeba odhalili na fyziologickém vyšetření v Asklepionu, že potřebuji výrazně posílit střed těla a vyrovnat dysbalanci nohou. Proto teď přidávám pár minut jednoduchého protahování a zpevňování středu těla.
Osvědčilo se vám kompenzační cvičení z Asklepionu?
S: Určitě. Jsou to jednoduché cviky a protahování, které však mají opravdu viditelný a měřitelný účinek. Nejtěžší je najít čas na to je dělat, ale když vidíte, že to funguje, tak si ho rádi uděláte. Taky jsem byla nadšená z triků v tejpování, které nám pan Peřina ukázal.
M: Pár minut správně cílených cviků několikrát denně a výsledky jsou vidět. Nechtělo se mi ani věřit, když se na kontrole ukázalo, k jakému zlepšení došlo. Myslel jsem si totiž, že cvičím málo a nevěděl jsem, jestli cvičím správně.
Většina sportovců mluví o pohybu jako o droze, bez které nelze žít. Máte to taky tak? Jak dlouho vydržíte bez běhu?
S: Mám na něm závislost fyzickou i psychickou. Ale poslouchám svoje tělo. Když se mi někdy moc nechce, tak prostě nejdu a raději odpočívám. Moji závislost ilustruje to, že když zrovna vidím jiného běžce a já zrovna v té chvíli neběžím, závidím mu to :)
M: jednoznačně, bez pohybu už si nedokážu představit ani den. Když mám třeba těžký den v práci a nemůžu si po něm zaběhat, odráží se to na mé psychice.
Soňo, jste krásná a vždy upravená žena. Řešíte svůj vzhled i při běhání?
S: Děkuji za kompliment. Ano řeším. Myslím, že by žena měla být hezká i při sportu. Oblečení si vybírám podle funkčnosti i podle designu, mám ráda výrazné, zářivé barvy. A jako kosmetická redaktorka mám líčení v malíčku, takže vím, jaké produkty z dekorativní kosmetiky vydrží i při velmi namáhavém závodě, když prší i když se potím. Není to žádná věda.
A co vy Michale? Ladíte oblečení, nebo vás to nechává ledově klidným?
M: Se vzhledem si nechávám zásadně radit od Soni, ale jsem nadšenec do moderních materiálů. Proto rád testuji nejnovější oblečení a porovnávám která technologie je pro mě ta pravá. Hlavně proto, že mě baví běhat v extrémních podmínkách a je ten rozdíl opravdu znát. To, co může ve městě přijít jako nebetyčný luxus, je v horách při vánici, nebo střídání teplot od ranní 0° po odpoledních 30° naprostá nezbytnost.
Co děláte, když neběháte?
S: Stejně jako Michal miluji cestování a objevování nových míst. Kdybych mohla, cestovala bych pořád. Také chodím na jógu. Skvělé je potápění, windsurfing, golf a lyže. A taky ráda trávím čas s lidmi, které mám ráda a se svojí rodinou.
M: Chtěl bych odpovědět, že běhám pořád, ale mám rád i jiné sporty: Cyklistiku, plavání, golf, snowboard a windsurfing. Není toho málo, kdyby byl čas nafukovací občas bych si zašel i zalozit na skálu, jenže tam už jsem několik let nebyl...
Prozradíte nám, jaké jsou vaše plány do budoucna? Čeho byste chtěli v běhu ještě dosáhnout?
S: Moje plány jsou mít běhání a vše s ním spojené jako svůj hlavní životní styl - jako koníček i zaměstnání a mým velkým snem je napsat knížku o běhání. Jinak se v běhání těším na horské závody.
M: Můj cíl je 100 mil. Nejsou to sice nejdelší závody, ale zatím směřuji k této metě. Loni jsem se osobně setkal s nejlepší vytrvalostní běžkyní historie Lizzy Hawker a domluvil se s ní, že poběžím její závod po masivu Monte Rosy. Letos mám na to naplánovaný trénink, který vyvrcholí na podzim v Polsku na 100 kilometrovém závodě.
