ROZHOVOR s Janem Mühlfeitem: Člověk se může prosadit pouze prostřednictvím svého talentu

Bývalý šéf evropského Microsoftu Jan Mühlfeit dnes pomáhá lidem odemykat jejich potenciál. Věnuje se nejen vrcholovým managerům a sportovcům, ale dělá semináře pro širokou veřejnost včetně dětí a přednáší i pro seniory. Je přesvědčený, že pro dosažení štěstí a úspěchu je klíčové, aby lidé více poznali sami sebe a rozvíjeli své silné stránky.

Jste mentorem a koučem, který pomáhá lidem a organizacím odemykat lidský potenciál. Co vás k tomu vedlo?

Já jsem se k tomu dostal ještě v Microsoftu, a to už je skoro 20 let. Po revoluci jsem hodně hltal všechno kolem osobního rozvoje. Když jsem dělal šéfa pro střední a východní Evropu, pochopil jsem, že jestli já chci uspět, musí uspět v prvé řadě můj tým, který měl tou dobou asi 2000 lidí. Aby byli tito lidé dlouhodobě úspěšní, tak musejí být v práci především šťastní. A aby byl člověk šťastný, musí dělat to, v čem je dobrý, co je jeho silná stránka a co ho baví.

O čem tedy konkrétně je odemykání lidského potenciálu?

Je to právě o silných stránkách a jejich maximálním využití. Každý z nás má obrovský potenciál, který ale jen málokdo využívá naplno. Vytvořil jsem unikátní systém, jak pomoci lidem najít svou výjimečnost, stanovit si osobní vizi a dotáhnout ji do úspěšného konce.

Neměla by toto dělat škola?

Měla, ale stále to tak nefunguje. Klasická škola se soustředí na odstraňování slabých stránek a ty silné nerozvíjí. Učitelé dětem říkají, tohle ti nejde, tak na tom makej a za rok z tebe bude šampion. Ale to je nesmysl. Děti by měly dělat především to, co jim jde a co je baví.

Škola by měla otvírat lidský potenciál, ale je továrnou na kopie

Jak tedy s odemykáním potenciálu začít?

V prvé řadě je důležité poznat sám sebe. Všechny předměty ve škole nás učí o okolí, což je důležité, ale neučí nás, co je uvnitř nás. K tomu poznat sám sebe nám pomůžou třeba psychometrické testy, které zkoumají preference člověka a odhalí naše talenty. Dalším krokem je začít tyto talenty vědomě používat. Já jsem si třeba psal do diáře ke každé činnosti 2 silné stránky, které mohu využít. Dělal jsem to zhruba 2 měsíce, než se to zautomatizovalo. No a nakonec bychom měli o svém potenciálu říci našemu okolí.

Můžete šplhat hodně rychle po nějaké žebříku, ale v 50 letech zjistíte, že ten žebřík je opřený o špatnou zeď

Ve svých přednáškách často mluvíte o flow. Co to je?

Flow jsou okamžiky, kdy podáváme nejlepší výkon. V těchto momentech máme v hlavě vypnutou časomíru i interního kritika. To znamená, že si vůbec neuvědomujeme tok času a neřešíme, zda tu činnost děláme správně, nebo ne. Necháváme se jí unést. Prožíváme pouze jeden přítomný okamžik za druhým. Aby byl člověk šťastný, musí být většinu času ve flow. Tam nás nedostane slabina, ale jedině náš talent.

Co vás dostává do flow a kolik času v něm trávíte?

Přesně tohle... řekl bych, že si tu povídáme chvilku a už je to skoro 40 minut. V Microsoftu jsem ve flow trávil tak 70 % času. Těch 30 % byly věci jako administrativa, které mě úplně netěšily. Teď je to tak 95 %, řekl bych. Já absolutně miluju to, co dělám.

Školíte a přednášíte po světě. Jak je na tom česká mentalita v porovnání s ostatními?

Pro Čecha, který je úspěšný, je to zde velmi těžké. Říká se, že úspěch neodpustí ani nejlepší přítel. Já osobně jsem hrdý na to, že jsem Čech, ale byl bych rád, kdyby se tu více probudilo češství. Malost české kotliny je dána i našimi příslovími, které máme uložené hluboko v genech. Třeba sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě. Takhle to nefunguje. Přitom Češi umí daleko víc, než co jsou schopní předvést. O tom jsem přesvědčený. Myslím si, že se to u mladé generace zlepšuje, ale bude to ještě nějakou dobu trvat.

Jan Mühlfeit v 10 otázkách

Jaký je Jan Mühlfeit ve 3 slovech?

Ukecaný, starostlivý a energický

Jaké jsou vaše silné stránky?

Já jsem v prvé řadě maximalista, to jsou lidi, kteří vezmou perlu a ještě ji leští, aby byla dokonalá. Mojí druhou silnou stránkou je strategie, třetí mám komunikaci, čtvrtá je vize a pátá aktivátor. Aktivátoři jsou lidi, kteří mají tah na branku.

S čím jste si rád hrál jako dítě?

Vše se hodně točilo kolem sportu. Hrál jsem si třeba na hokejové týmy, které mezi sebou soupeřily a ještě jsem si to komentoval. A to v 5 letech, celý turnaj...

Máte rád auta?

Mám, ale neprožívám to. Jezdím v 11 let starém bavoráku, přitom bych mohl mít na každý den jiné auto. Ale nemám. Už jsem se nad to povznesl. Jezdím metrem, tramvají, lítám economy class. Není to pro mě důležité.

A co vzhled? Je pro vás důležitý?

Je, ale spíš kvůli tomu, že vystupuji na veřejnosti. Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Spíše než vzhled je pro mě důležité, abych na tom byl dobře fyzicky a měl jsem dostatek energie. Proto nepiju alkohol, hodně sportuju a jím rozumně. Je mi 56 a cítím, že mám stejnou energii jako ve 40.

Co považujete za svůj největší životní úspěch?

Že jsem pochopil, co je smysl mého života. Mým smyslem života je pomáhat najít smysl života ostatním lidem.

Kdo je váš vzor?

Určitě je to pořád Bill Gates, protože je to vizionář. Do značné míry předběhl dobu a vážím si ho také pro to, co dělá se svou nadací. No a trošku starší vzor je pro mě Budha, protože se snažil vykořenit utrpení ne z okolí, ale sám ze sebe. Snažil se poznat sám sebe a kontrolovat své myšlení.

Vaše oblíbené jídlo?

Mořské potvory... to je moje.

Umíte pověsit obrázek?

Jasně, obrázek pověsit, vyměnit žárovku, ale nejsem manuálně zručný. Fakt nejsem. Mě to hlavně vůbec nebaví. Jestli mě něco bere energii, tak je to třeba mytí nádobí, nebo dávání nádobí do myčky. To jsou moje slabiny.

Kde se vidíte za 10 let?

Já bych chtěl co nejvíce šířit to, co přednáším. Aby lidé poznali sami sebe, využívali svůj talent a více se seberealizovali. Jinými slovy dobře rozuměli sami sobě a byli šťastní.